Víla Análka
- bigbít hezky česky 

Historie kapely

Usilovným nahlížením do análů bylo zjištěno, že první zmínky o souboru Víla Análka se datují k roku 2001, konkrétně v únoru onoho roku vystoupilo toto uskupení na svém prvním zcela veřejném vystoupení v prostorách někdejšího Atomu na Lochotíně. Tehdejší složení souboru bylo Milan Gavora /bicí, zpěv/, Michal Kolečko /kytara, zpěv/, Martin Obyt /basa, přibrukování/, Petr Pomahač /kytara španělka/.

Nicméně začátky byly zcela prozaické a to o několik let dříve. Michal se kamarádil s Petrem Pomahačem a společně pěli u táborových ohňů tklivé trampské písně. Z těchto dob má Michal tak prořídlé vlasy, neb skloněn nad zpěvníkem byl často ožehnut žárem ohně. Michal si postupně povšiml, že písně bratří Nedvědů dívky sice dojímají avšak ne tou měrou, jakou si představoval. Často si rovněž povšiml, že zatímco se sklání nad zpěvníčkem, roztoužená děvčata jsou do lesíků odváděna podivnými vlasatými individui obvykle oblečenými do sepraných džínových kompletů. To ho přinutilo k zamyšlení nad stylem hudby a rozhodl se svoji španělskou kytaru elektrifikovat. Výsledkem bylo zakoupení prvního zesilovač o výkonu 20W. Jednoho krásného dne Michal s Petrem pobýval v malebné vesničce Třebčice vedle Nepomuka, kde se v místní „pastoušce“ odehrávaly bujaré veselice. A onoho osudového dne se této akce zúčastnil i Milan Gavora, který nevydržel a tóny kytar doprovázel velmi rytmickým tlukotem dvou polínek na topení do všeho, co měl v dosahu včetně roury od kamen, kterou urazil. Následnému požáru pak zabránili přítomní členové Sboru dobrovolných hasičů Třebčice tím, že přestali topit. Milan měl jako jediný ze zakládajících členů velké hudební zkušenosti, hrál v několika kapelách /m.j. Band, Paradox, vystupoval i jako předkapela před slavnými Uriah Heep/. Michal byl zcela fascinován Milanovým stylem bubnování polínky a současně neuvěřitelným množství piva, které dokázal vypít bez zjevných následků na kvalitě rytmiky. Milan totiž hraje velmi dobře i ve stavu, kdy běžný člověk již nemůže ani stát, dokonce hraje i když za bicími spí. Zásadní bylo, že Milan toho času pobýval na domečku u kojeneckého ústavu na Vinicích, což bylo pro vznik Víly Análky velmi důležité. Součástí jeho bydliště byl i malá samostatná přístavba, která měla charakter kalírny a současně ideální zkušebny. Zde se tedy postupně odehrávaly různé večírky spojené s jamováním právě přítomných muzikantů. Někdy v těchto dobách se Michal seznámil s Martinem Obytem, což byl duší rocker, přestože nijak bravurně žádný nástroj neovládal. Nicméně měl určité hudební schopnosti a byla mu tudíž jednohlasně přidělena basová kytara. Jak sám Martin s nadhledem říkal, na basové kytaře byly ze čtyř strun pro něj dvě zcela zbytečně, neb je prakticky nepoužíval. Čtveřici pak doplňoval již zmíněný Petr Pomahač, který se držel své osvědčené španělské kytary. Od té doby se veškeré oslavy a sešlosti odehrávali v duchu stále se rozšiřující hudební produkce, obvyklé bylo, že muzikantů bylo více než zbylých přítomných. Protože naše tehdejší manželky /týká se Michala a Milana/ měly v roce 2001 krásné kulaté životní jubileum, vznikl patrně v opilosti nápad tuto oslavu obohatit vystoupením v té době již vyzrálého hudebního kvarteta. Samozřejmě bylo třeba vymyslet vhodný název souboru. Zde se historické prameny rozcházejí, zlé jazyky tvrdí, že název vznikl během jedné pitky v Radčicích, kdy umělci sledovali film italské provenience s názvem Rocco v Londýně. Přítomné manželky se rděly pohoršením a chodily záměrně vypínat pojistky. Nicméně název je skutečně takovou slovní hříčkou, která se ujala a v budoucnu přidělala nemálo radostí i úsměvných starostí. Například při vystoupení na plzeňském náměstí moderátor Petr Jančařík tvrdošíjně opakopakoval „Víla AMÁLKA“ stojíc před naším pětimetrovým logem se zvýrazněným „n“.

Umělci již v té době získávali za svá vystoupení mrzké honoráře, které však obvykle odevzdali zvukaři. Určitým přelomem tedy bylo zakoupení první vlastní aparatury, reprobeden Crate a powermixu Yamaha s nímž Análka absolvovala řadu vystoupení, samozřejmě kvalita zvuku odpovídala kvalitě aparatury. Víla Análka příležitostně vystupovala na různých oslavách a pařbách, šlo však jen o sporadické hraní bez větších ambicí. S rozšiřujícím se rockovější repertoárem bylo třeba zvážit účelnost španělské kytary a proto byl Petr přesvědčován a byla mu i zakoupena elektrická kytara zn. Jolana. Nicméně Petr spíše tíhl k folku a tramské kytaře, tudíž se po čase z původní sestavy Víly Análky vytratil. Bohužel odchod nesl patrně jako křivdu a stejně jako v případě Martina Obyta, který opustil sestavu později dodnes nenašli cestu na společné podium. Je nám to docela líto, samozřejmě bychom rádi udělali vzpomínkovou akci se všemi muzikanty, kteří Análkou prošli ale bohužel, jak se píše v Rumcajsovi „pro urážku starostenský nohy nadosmrti zavřeno“. Nicméně, budete-li číst tyto řádky, berte to jako výzvu k nastolení lepších vztahů a přijďte si s námi někdy zahrát.

Martina posléze nahradil Dan Houdek, schopný baskytarista s poměrně velkou hudební zkušeností /Tycho de Brahe, Ill Fish, No Exit aj./ Dan s Análkou odehrál řadu vystoupení, tehdy již soubor vystupoval poměrně pravidelně, hodně v klubu Merlin v Plzni, příležitostně na vesnických zábavách apod. Po nějakou dobu s Análkou putoval i Zbyněk Wočadlo, pohodář s kytarou, avšak pod vlivem přísnější manželky se nemohl umění věnovat zcela naplno a navíc jsme usoudili, že dva špatní kytaristi v kapele jsou zbytečný, stačí jeden špatný /Michal/ a tak jsme nakonec zůstali ve třech. V tomto okamžiku patrně vyvrcholilo období určité stagnace kdy se Análka se nikterak nevyvíjela, nezlepšovala… Došlo pouze k určitým změnám v rodinných poměrech členů, Michal a Milan se úspěšně rozvedli, neb jejich chotě nebyly s to pochopit složitou rockerskou duši a neměly pochopení pro našeho úžasného koníčka „sex, pivo, zelená a rock and roll“

Nejvýznamnější posun přišel s nástupem nového baskytaristy Pavla Šebka alias Komára, extroverta a krasavce italského typu a hlavně skutečně dobrého basisty a virtuozního klávesisty. Pavel opustil trio Anakonda Benda jsouc posmutnělý z rozchodu s děvčetem, prohlašoval, že na muziku zanevřel a končí :) Nicméně jako pravému bigbíťákovi mu to vydrželo půl roku a pak slovo dalo slovo. S příchodem Pavla se začalo více zkoušet, písničky se mnohem více dotvářely co nejblíž k originálu /samozřejmě s ohledem na Michalovo volšový ruce/. Pavel rovněž přivedl Análce řadu nových fanoušků resp. fanynek, které omdlévají při pohledu na jeho bohatou, černou, kudrnatou kštici a tají při sladkém zpěvu písničky „Vyznání“. Od příchodu Pavla se Michal s Milanem dostali co se týče úspěchů u děvčat na hezké druhé místo. Nicméně přesto je Pavel stále sám a hledá dívku, která by chápala jeho křehkou něžnou duši skrývající se za maskou drsného rockera a provázela jej věrně životem.

V roce 2008 a 2009 Víla Análka podstatně zmodernizovala aparaturu a nástroje, úsměvné je, že původní bedny Crate nám dnes stačí sotva jako odposlechy. Pořídily se subbasové bedny, Milan ozvučil bicí, Michal konečně zavrhl tranzistor a pořídil lampového Marshalla, Pavel zakoupil celkem dvě nové basy aby se pak vrátil k té původní… Díky laskavosti firmy ESTETICA. s.r.o. byly vytvořeny tyto stránky, tiskárny Kalous & Skřivan a PrimaPress vytiskly plakáty, ochranou ruku nad námi drží náš „manager, dvorní fotograf a ochranka“ Milan Švec, majitel skvělé restaurace „U Ševců.

Ale dost historie, důležitá je současnost a budoucnost, věříme, že díky našim úžasným fanouškům si tenhle skvělý život ještě nějaký čas užijeme. Vaše V.A.

P.S. Vše co je zde napsáno se nikde takhle nestalo, podobnost s osobami je čistě náhodná a náš soubor se pokusil o nadsázku :)